Základní informace

Umístění: Jihočeský kraj, Česko

Souřadnice: 49°0′0″ N, 13°30′0″ E

Založeno: 1990

Rozloha: 1671 km2 (dalších 800 km2 činí katastry obcí vně BR, jež s ní přímo souvisí)

Správa: správy Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti Šumava

Další informace:

• 30 tisíc obyvatel žije v BR a na její hranici
• 40 tisíc obyvatel žije vně BR v bezprostředním kontaktu s jejím územím
• 70 tisíc obyvatel žije v 55 obcích a vojenském újezdu Boletice širšího území BR (2450 km2)
• 18 obyvatel / km2 je průměrná hustota osídlení uvnitř BR
• 50 obyvatel / km2 je průměrná hustota osídlení v území přiléhajícím vně k BR
• 28 obyvatel / km2 je průměrná hustota osídlení v širším území BR jako celku

Zemědělství a Průmysl: V minulosti rýžování a těžba zlata v povodí Otavy a jejích přítoků, v okolí Kašperských Hor a Rejštejna, těžba stříbra, těžba železné rudy u Dešenic, Nýrska a na Železnorudsku, těžba tuhy v Černé v Pošumaví, těžba a zpracování dřeva a naleziště křemitého písku. Dobývání zlata dolováním a rýžováním probíhalo především v Kašperských Horách a u Zlatého potoka. Nejmladší báňské práce v zdejším zlatonosném revíru pochází z počátku 19. a 20. století. Dnes jsou některé štoly z období středověku částečně volně přístupné turistům. Rýžoviště v okolí Kašperských Hor byla pravděpodobně k povrchovému dobývání zlata využívána již Kelty. Díky nerostnému bohatství zde vznikaly sklárny (Sklenářova Lhota na Vimpersku, Vimperk, Annín, Lenora), výroba brýlí, strojírny, koželužny, textilní výroba (Vimperk, Klatovy a Prachatice), výroba dřevotřískových desek a zápalek (Volary, SOLO Sušice).

Vodstvo: Po plochých šumavských hřbetech probíhá hlavní evropské rozvodí mezi mořem Severním a Černým. Pohoří je prameništěm několika významných řek - např. Vltavy, Otavy, Úhlavy, Blanice, Volyňky náležející do povodí Severního moře a Řezné, Ilzu, Grosse Mühl v povodí Černého moře.

Jezera: Plešné jezero,Velké Javorské jezero, Čertovo jezero, Roklanské jezero,Malé Javorské jezero, Černé jezero, Prášilské jezero, jezero Laka 

Flora: Na území CHKO Šumava roste více než 1 200 druhů (taxonů) flóry. Skladba rostlinstva odpovídá středohorskéoblasti centrální Evropy. Blízkost masivu Alp se projevuje i vysokým procentem alpských prvků - k takovým rostlinám patří hořec panonský (Gentiana pannonica), psineček skalní (Agrostis rupestris), v nižších zalesněných polohách dřípatka horská(Soldanella montana) či subatlantské kapradiny žebrovice různolistá a vranec jedlový. Rašeliniště a mokřady obývá masožravá rosnatka okrouhlolistá(Drosera rotundifolia).

Více než 60% území CHKO Šumava pokrývají lesy, přičemž hlavní dřevinou (cca 70%) je smrk, jemuž vyhovují zdejší specifické klimatické podmínky i složení půd. Dále jsou hojně zastoupeny buk a jedle. Typické jsou pro Šumavu porosty pralesovitého charakteru se stromy až 400 let starými (Boubínský prales). V nadmořských výškách od 1 200 m najdeme už pouze klimatické smrčiny s malým podílem tzv. vtroušených dřevin. Z hojně se vyskytujících křovin je známá brusnice borůvka, zimolez černý nebo líska obecná.

Ve vlhkém klimatu šumavských lesů se daří mnoha druhům hub včetně dřevokazných, k nimž se řadí např. vzácná modralka laponská

Fauna: 

Šumava je přirozeným domovem pro mnoho zvířat a je významně ovlivněna velikostí a členitostí území, mírou stanovených zón ochrany, různorodostí biotopů a také lidskou činností.Významnou součást Šumavy představuje fauna horských smrkových lesů a její vodní toky jsou jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu vydry říční v České republice.

Příklady některých z mnoha zvířat žijících na Šumavě:

• Tetřívek obecný, Kuna skalní, Tetřev hlušec, Čáp černý, Zmije obecná, Sýc rousný, Jelen lesní, Jezevec lesní, Prase divoké, Rys ostrovid, Ledňáček říční, Vydra říční, Datlík tříprstý, Kos horský, Jeřábek lesní